Poselství Grálu

Autor Poselství Grálu nabízí svými díly každému člověku pomocnou ruku k tomu, aby mohl uzrát ve vnitřně pevnou a silnou osobnost. V jeho přednáškách, dotýkajících se základních otázek lidského bytí — života a smrti, osudu a spravedlnosti, Boha a jeho stvoření — se rozkrývá logický obraz světa umožňující svou důsledností a úplností pevné zakotvení ve vědění.

O svém cíli řekl Abd–ru–shin v roce 1936 následující:

„Můj cíl je duchovního druhu!

Ale nepřináším nové náboženství, nechci založit novou církev ani nějakou sektu, nýbrž podávám ve vší jednoduchosti jasný obraz samočinného působení ve stvoření, které v sobě nese Boží vůli, z níž může člověk jasně rozpoznat, které cesty jsou pro něj dobré.“

Podle této nosné myšlenky chtěl Abd–ru–shin postavit do středu pozornosti své Poselství, nechtěl obracet pohled na svou osobu jako na ústřední bod nauky Grálu. Kult osobnosti odmítal. Jasně a zřetelně vyzval své čtenáře, aby dbali „nikoli na to, kdo Slovo přinesl, nýbrž Slova samého“.

* * *

Abd–ru–shin se narodil 18. dubna 1875 v Bischofswerdě (Sasko) a byl pokřtěn jménem Oskar Ernst Bernhardt. V bezpečí rodného domu prožil šťastné dětství a mládí, na které navázalo obchodní vzdělání a samostatné podnikání v Drážďanech.

V následujících letech podnikal Oskar Ernst Bernhardt rozsáhlé obchodní a poznávací cesty a z obchodníka se stále více vyvíjel v uznávaného spisovatele. Jeho literární dílo obsáhlo mimo jiné cestopisy, romány i povídky. Jako člen Svazu německých dramatiků napsal několik dramat, z nichž některé se s úspěchem hrály v Lipsku i na jiných místech.

Poté, co žil nějaký čas ve Švýcarsku a v Americe, vydal se Oskar Ernst Bernhardt v roce 1913 do Londýna. Tam zažil vypuknutí první světové války a v roce 1915 byl internován na ostrově Man. Na jaře roku 1919 se Oskar Ernst Bernhardt mohl vrátit do své vlasti, kde si plně uvědomil svou vlastní životní úlohu — zprostředkovat lidem ono obsáhlé vědění o stvoření, které nosil v sobě.

Své Poselství Grálu, které vznikalo mezi lety 1923–1941, sepsal Oskar Ernst Bernhardt pod jménem Abd–ru–shin. Zprvu ve formě tzv. „Listů Grálu“ a rovněž veřejných přednášek, později v knižní formě. Více je popsáno v historii vzniku tohoto díla.

Jméno Abd–ru–shin se skládá z persko–arabských prvků s významem „Služebník Světla“ nebo „Syn Světla“. Vybráno bylo v návaznosti na jeho dřívější život na Zemi a mělo být v budoucnu neoddělitelně spojeno s jeho dílem.

V jedné z odpovědí na otázky, které mu byly položeny, Abd–ru–shin také vysvětlil, že vědění, které Poselství Grálu přináší, nečerpá z cizích zdrojů a že on sám nevyšel ze žádného společenství nebo směru:

„Nevyšel jsem ze žádné skupiny, ani jsem neprodělal žádné školení, nestudoval jsem a nikde jsem své znalosti nezískal. (…) To, o čem mluvím ve svých přednáškách, říkám z přesvědčení sám ze sebe.“

* * *

V roce 1928 Abd–ru–shin se svou rodinou přesídlil na Vomperberg v Tyrolsku, kde začal s výstavbou a realizací myšlenek ze svého Poselství Grálu. V následujících letech přicházeli lidé z různých zemí, kteří se chtěli usadit v Abd–ru–shinově blízkosti, aby snáze uvedli svůj život do souladu s věděním čerpaným z Poselství Grálu.

Mnoho čtenářů Poselství Grálu toužilo navzájem se setkávat za účelem upevnění a rozvíjení myšlenek z Abd–ru–shinových přednášek. Tak vznikl v září 1932 v Berlíně Přírodně–filosofický spolek stoupenců Grálu. Obdobné spolky vznikly záhy také v Československu, Rakousku a Francii. Abd–ru–shin tuto iniciativu vítal, ale činnosti těchto sdružení se neúčastnil, aby se čtenáři nevázali na jeho osobu. Prohlásil k tomu:

„I když radostně zdravím tato sdružení, přece je nemohu vést, ani se jich účastnit; neboť takové snahy mají nakonec vždy za následek vázanost pro toho, kolem něhož se seskupují. Povinnosti tak mnohého druhu, byť i jen morální (…). Musím být a zůstat volný v tom, co mám říci! Ve všech svých přednáškách i rozhodnutích. Nesmím se přitom ohlížet na přání jednotlivců ani celých skupin, k čemuž by docházelo, kdybych byl jimi vázán (…).“

V roce 1929 se cítil přinucen k zaujmutí kritického postoje vůči nacionálně socialistickému smýšlení. Řekl, že posuzovat lidi podle rasy, národnosti nebo náboženství „není hodno opravdového člověka“.

„To je příliš malicherné a opravdového člověka nehodné. Věří tito lidé, že budou smět jednou vtáhnout do království Božího s národními prapory a s národními hymnami? (…) Jak jednostranní jsou mimo to rasoví badatelé, kteří se snaží posuzovat jen podle zevnějšku, zatímco vlastní člověk je duch, a jedině ten rozhoduje. A tento duch je starší než nynější i dřívější pozemské tělo. Uvažujme jednou čistě pozemsky: dobrý člověk bude vždy stejný, i kdyby se vícekrát převlékl do jiných šatů. Ve všedním pracovním oděvu je právě takový, jaký je ve svátečním šatě. Nejinak je tomu s duchem, s vlastním člověkem.“

Fanatismus a náboženský dogmatismus jsou neslučitelné s Poselstvím Grálu, ve kterém se jako základní podmínka předpokládá ochota k samostatnému, věcně orientovanému myšlení bez předsudků.

V roce 1938, bezprostředně po uchopení moci nacionálními socialisty v Rakousku, byla Osada Grálu, která mezitím vznikla na Vomperbergu v Tyrolsku, bez náhrady vyvlastněna. Abd–ru–shin byl 12. března uvězněn a od září 1938 byl pak svěřen pod kontrolu gestapa — nejdříve ve Schlaurothu u Görlitz a posléze v Kipsdorfu v Krušných horách.

Požehnané působení Abd–ru–shina tím bylo u konce, jakákoli další činnost ke splnění jeho úkolu mu byla držiteli politické moci zapovězena. Dne 6. prosince roku 1941 Abd–ru–shin v důsledku toho umírá. Jeho pozemské tělo bylo pohřbeno 11. prosince 1941 v jeho rodišti Bischofswerdě. Až v roce 1949 mohlo být převezeno do Osady Grálu, poté, co byla po skončení války navrácena Marii Bernhardtové, vdově po Abd–ru–shinovi.

Existují četná líčení lidí, kteří Abd–ru–shina osobně mohli poznat a byli zaujati jeho prostou přirozeností, ale také vznešeným a přitom dobrotivým způsobem chování. Ve zprávě jedněch mnichovských novin z roku 1933 se píše: „Je to něco tajemného, co ho obklopuje, co mluví z jeho očí, z jeho jasného, ostrého a přitom dobrotivého pohledu a co působí jako pozdrav ze světlých dálav…“

Jednotlivé přednášky svého Poselství Grálu Abd–ru–shin s konečnou platností v posledních letech svého života ještě jednou uspořádal. Vytvořil tím ono „vydání poslední ruky“, které zůstalo jeho duchovním odkazem a zároveň vlastním důkazem jeho osobnosti.